Příběh barokního sousoší Velký Depot

Nedaleko Týna nad Vltavou, jen kousek od silnice mezi Týnem a Březnicí, u samot zvaných Širočiny, stojí na louce mezi stromy zajímavé barokní sousoší.

V 18. století v těchto místech stálo rakouské dělostřelecké cvičiště. Tento prostor s rozlohou 40 ha sloužil mimo jiné k ostraze mostu v Týně nad Vltavou, v té době jediného mostu přes Vltavu mezi Prahou a Českými Budějovicemi.

Kníže Josef Václav z Liechtensteinu se roku 1753 rozhodl uspořádat v tomto vojenském táboře velké cvičení. Na tuto slavnostní událost byla pozvána i panovnice Marie Terezie s manželem Františkem I. Štěpánem Lotrinským i další významné osobnosti.

Při přípravě slavnostního ohňostroje 20. června na počest Marie Terezie však došlo k tragické události. Obrovský výbuch střelného prachu na místě usmrtil přes 40 mužů, dalších téměř 50 bylo velmi vážně zraněno, většina z nich na následky těchto zranění během následujících dní zemřela. 

Popis události podle týnského děkana Maye:

,,V roce 1753, před slavností Božího Těla, ve středu ráno o půl sedmé, stalo se veliké neštěstí v ležení. Celá dílna od zapáleného prachu s dělníky dole i nahoře, jich počet asi ku 90 osobám byl, byla rozmetána, většina z nich na místě roztrhána a spálena, velmi mnoho popálených dopraveno do města, kde v nepřítomnosti vojenského kaplana ode mne a pana kaplana Leopolda Václava Krause po dvě neděle každodenně ve dne v noci zaopatřováni byli. Kteří v ležení zůstali, tam také zemřeli, a na místě u kříže postaveného pohřbeni byli. Kteří zde zemřeli, pohřbeni u sv. Víta, pozůstalí naživu buď oslepli neb ohluchli a zůstali invalidy.“

V srpnu do Týna přijel císařský manželský pár a mnoho významných osobností tehdejší monarchie. Na několik dní se tak Týn nad Vltavou stal centrem dění. Podle ústní tradice nechala Marie Terezie na místě tragédie vztyčit barokní sousoší.

Hlavní sochou sousoší je kříž spočívající na zeměkouli obtočené hadem. V dolní části jsou vytesány tři lidské tváře v plamenech jako představa očistce. Po pravé straně stojí socha sv. Jana, nalevo socha Panny Marie Sedmibolestné. Přesný původ ani datace soch není známa. Největší, prostřední socha má ze zadní strany vytesán letopočet 1750, tedy o tři roky starší než tragická událost. Sochy mohly být vytesány dříve a na toto místo použity dodatečně a nebo byl nesprávně opraven letopočet při některé z pozdějších oprav. Poslední restaurování sousoší proběhlo v roce 2020.